V sobotu 7. dubna 2018 zazněl další, v pořadí již třetí koncert smyčcového kvinteta Chursächsische Philharmonie (Kurfiřskosaská filharmonie) z německého Bad Elsteru v neo-barokním kostele sv. Jana Křtitele ve Skalné v rámci projektu č. 92 – Místo bez hranic. Tentokráte nesl koncert název „Barokní hudba“, který soubor odehrál celý v slušivých barokních kostýmech s bílými parukami.
Obsazení smyčcového kvinteta Chursächsische Philharmonie:
Almut Seidel – 1. housle
Peter Kostadinov – 2. housle
Stefan Büchner - viola
Georg Stahl - violoncello
Bohumil Polívka - kontrabas
První skladbou kvinteto poděkovalo Evropské unii za dotace, za které se bude tento kostel obnovován, známou skladbou „Preludium“, kterou složil francouzský barokní skladatel Mark Antoan Charpentie (1643 -1704) jako předehru k slavnostnímu hymnu „Te Deum“. Část této skladby se později stala hymnou hudební evropské soutěže Eurovize a úvodní skladbou vídeňských Novoročních koncertů.
Dalším skladatelem hudebního baroka byl představen Georg Philipp Telemann (1681 – 1767), vrcholný představitel pozdně barokní hudby, byl jedním z nejhranějších skladatelů minulosti a současníkem J. S. Bacha a celoživotním přítelem G. F. Händla. Zatímco dnes je Bach obecně považován za významnějšího skladatele, byl Telemann pro své hudební schopnosti během celého svého života mnohem proslulejší. Kvinteto představilo Telemannovu suitu, v překladu „Staré a moderní národy“, kterou autor zkomponoval s velkým humorem pro summit vrcholných představitelů států Evropy - Německa, Švédska a Dánska. Suita má 9 částí a představuje státy v minulosti a v nové době. Kvinteto zahrálo částí 5 a to „Předehra“, „Menuet I. a II.“, část „Starověcí Němci“, „Moderní Němci“ a poslední část s názvem „Staré ženy“, ve které Telemann vtipně hudebně znázornil lamentování starých žen.
Třetí skladbou zaznělo „Concerto per Archi“ e moll – „Allegro“, „Largo“, „Allegro“ vrcholného představitele hudebního baroka Antonia Vivaldiho (1678 – 1741), italského kněze a houslového virtuosa, jehož nejznámějším dílem je soubor čtyř houslových koncertů nazvaný „Čtvero ročních dob“.
Vrcholným představitelem baroka byl německý hudební skladatel a virtuóz hry na klávesové nástroje Johann Sebestian Bach (1685 – 1750), považovaný za jednoho z největších hudebních géniů všech dob a završitele barokního hudebního stylu. Byl mistrem polyfonie a přivedl k dokonalosti hudební formu fugy. Bachovo dílo mělo a má značný vliv na další vývoj hudby počínaje W. A. Mozartem a L. van Beethovenem. Ve své době proslul především jako interpret a improvizátor, jako skladatel však nebyl ve své době příliš uznáván. Bachova hudba byla vnímána jako konzervativní a po jeho smrti upadla na padesát let téměř v zapomenutí. Až počínaje F. Mendelssohnem Bartholdym se od první poloviny 19. století začala postupně opět více hrát. Z jeho známé „Suity č. 3“ D-dur, součástí které je slavný Bachův „Air“, kviteto zahrálo 3 části – „Gavota“, „Bouree“, „Gigue“.
V druhé půlce koncertu byl představen Luigi Boccherini (1743 – 1805), italský skladatel a hudební violoncellový virtuos. Žil krátce ve Vídni a po turné ve Francii se svým smyčcovým kvartetem se usadil v Madridu ve Španělsku, kde se stal dvorním skladatelem pruského krále Friedricha Wilhelma II. Kvinteto vtipně provedlo skladbu „Aufziehen der militärischen Nachtwache in Madrid“, ve které se Boccherini nechal inspirovat děním v centru Madridu. V této skladbě posluchači slyšeli: odbíjení hodin královského paláce, slavnostní výměnu královské stráže před palácem za doprovodu virblu na bubínek, pouliční umělce a muzikanty, kteří si přivydělávali na ulici, například slepé tanečníky, kteří tančily za doprovodu kytar, zpěváky se špatnou minulostí, kteří přesto zpívají velmi krásně, houslového virtuosa, dokonce i vhazování mincí do klobouku, když jim někdo hodil almužnu.
Kvinteto poděkovalo divákům za pozitivní E-maily a zprávy z minulých koncertů, ve kterých se nejvíce lidem líbila „Serenáda G dur - Malá noční hudba“ od W. A. Mozarta. Pro velký úspěch kvinteto zopakovalo na přání alespoň 1. větu „Allegro“ z této serenády.
Po velkém potlesku kvinteto přidalo ještě dvě skladby a to „Air“ od J. S. Bacha a „Triumfální pochod“ z opery „Aida“ od G. Verdiho.