Křesťanství proniklo na Chebsko zásluhou panovníka Karla Velikého a k jeho prosazování napomáhalo biskupství řezenské, které bylo založeno roku 739. První písemný doklad o křesťanství na českém území je ve fuldských análech, kdy roku 845 bylo pokřtěno 14 českých lechů. Když se roku 1133 stal Děpolt II. zakladatelem cisterciáckého kláštera ve Waldsassenu, přišli na Chebsko jeho ministeriálové a mniši z kláštera v Reichenbachu.
Existence samostatné farnosti: od r. 1681
Německý název: Wildstein
Diecése: Praha
Vikariát: Cheb
Patrocinium farního kostela Sv. Jana Křtitele
První písemná zmínka o skalenském faráři (plebanus) Heinricovi pochází z roku 1295. Původní farní kostel je zmiňován již v roce 1298. Zhruba od r. 1320 plebánie. Původní gotický kostel byl poprvé doložen roku 1320 v nejstarším farním inventáři řezenského biskupství. Mezi lety 1564 – 1628 vykonávali duchovní správu ve Skalné luteránští predikanti, poté světští kněží a mezi léty 1645 – 1782 administrovali zdejší farnost dominikáni z Chebu.
Na přelomu 17. a 18. století byl kostel již značně zchátralý. Počátkem roku 1704 se trauttenberská vrchnost rozhodla přistoupit k přestavbě kostela. V roce 1705 – 1709 započala přestavba původně gotické stavby do barokního stylu. Staviteli byli Johann Wolfgang Braunbock z Teplé a Adam Sandner z Lubů. Většinu stavebních nákladů nesli Trauttenbergové z Horní a Dolní Skalné. Na konci roku 1709 vysvětil nový kostel dominikánský administrátor Otec Ludwig Trintzler.
Dne 6. července 1810 došlo k poškození kostelní budovy požárem. Za oběť plamenům padl zejména krov s věží. Následně byl kostel nákladem 47 555 zl. a 6 krejcarů obnoven a rozšířen. Hlavní věž byla prozatím pouze ploše zastřešena. Roku 1834 získal kostel varhany, které zhotovili bratři Müllerové z Chebu. V roce 1885 inicioval místní pěvecký spolek vybudování slohově odpovídající zastřešení věže, které bylo dokončeno teprve v roce 1901 stavitelem F. Kriegerem z Lubů a J. Stinglem tesařem ze Skalné.
Matriky vedeny od r. 1681.
Farnost byla v roce 2005 sloučena do jedné farnosti s okolními farnostmi Plesná, Luby a Kopanina, a to pod názvem Římskokatolická farnost Skalná.
Zdroje: Porta fontium a Kostel sv. Jana Křtitele
Existence samostatné farnosti: od r. 1898 do r. 2005
Německý název: Fließen
Diecése: Praha
Vikariát: Cheb
Patrocinium farního kostela: Neposkvrněného Početí Panny Marie
První (katolický) kostel, zasvěcený sv. Jiří, stál v Plesné údajně již roku 1400. Během husitských válek byl však v r. 1429 spolu s městem zničen a až do 19. století zde nebyl žádný jiný postaven. V období, kdy se v Plesné nenacházel kostel, museli místní věřící navštěvovat kostel v nedalekém Bad Brambachu.
Od roku 1776 však nemohli být katolíci v tamním evangelickém kostele nadále křtěni, sezdáváni a pohřbíváni. Nejprve byli přefařeni do Skalné (Wildstein), kvůli značné vzdálenosti se však v roce 1787 přistoupilo k přefaření do Křižovatky (Klinghart).
V roce 1782 bylo plesenským evangelíkům dvorním dekretem dovoleno přijmout vlastního faráře, když už mnohem dříve, roku 1550, se plesenským dostalo práva školy evangelické. První evangelická škola však zde byla založena až v roce 1821 v domě čp. 59. 20. dubna roku 1834 byla Plesná oddělena od evangelické farnosti v Bad Brambachu a byl zde zřízen samostatný pastorát. Stejného roku byla v dnešní Nové čtvrti postavena dřevěná evangelická modlitebna, kostel s dřevěnou věží (dnes Nová čtvrť, v zahradě pana Boučka) a o rok později dřevěná evangelická fara (čp. 168).
Potřebu postavit si vlastní kostel začali místní katolíci pociťovat především v souvislosti s výstavbou zdejší provizorní evangelické modlitebny (1834) a následného evangelického kostela (1847-1849). V roce 1847 byl položen základní kámen a za dva roky byl kostel vysvěcen. Jde o pseudorenesanční stavbou s věží, která má barokní oltář s obrazy Krista na hoře Olivetské a Poslední večeře. Byl prvním evangelickým kostelem v chebském okrese, měl svůj vlastní farní sbor. Přes cestu naproti kostelu stával evangelický hřbitov, který byl roku 1969 zlikvidován. V Chebu byl farní sbor ustaven později, asi kolem roku 1859.
Dostatečný finanční obnos k výstavbě vlastního kostela však nashromáždili až v roce 1893. V té době byl vybrán a zakoupen vhodný pozemek a stavitel Jäger z Kynšperku nad Ohří začal posléze se samotnou stavbou. Vysvěcení dokončeného kostela provedl probošt Lorenz Hafenrichter 21. července 1895. V r. 1898 zde byla zřízena expozitura.
Přestože Šneky a Lomnička patří k Plesné až od 20. století, připomeňme si kapličku ve Šnekách z roku 1763, kterou nechali postavit rodiny Zähova a Rothova, a kostel Nejsvětějšího srdce Páně v Lomničce. Je to novorománská stavba s věží založená v roce 1833. Před ní vyčnívá kamenný smírčí kříž z roku 1490 připomínající dnes již neznámou tragickou událost.
Matriky vedeny od cca 1898.
Farnost byla v roce 2005 sloučena do jedné farnosti s názvem Římskokatolická farnost Skalná.
Zdroje: Porta fontium, Památkový katalog, Historie města Plesná
Existence samostatné farnosti: od r. 1188 do r. 2005
Německý název: Schönbach
Diecéze: Praha
Vikariát: Cheb
Z údajů historických listin se zdá, že lesní oblast kolem Lubů byla od poloviny 12. století postupně darována waldsassenským cisterciákům. V té době zde již byla v proudu kolonizace, prováděná světskými feudály, nejspíš markrabím Diepoldem nebo už jeho předchůdci ze základny v Chebu. Klášter ovšem kolonizaci velmi zintenzívnil, jak je patrné z počtu sídlištních lokalit v papežské bule.
V této době pravděpodobně vznikla i potřeba nezbytné duchovní náležitosti v životě středověké společnosti, mít vlastní kostel. Stavba kostela byla pravděpodobně zahájena roku 1188. Plebánie farnosti byla založena v témže roce a první plebán je písemně doložen roku 1199 jako svědek na klášterní listině. Zasvěcení kostela, dokončeného pravděpodobně v r. 1220 jako pozdně románská stavba, jednomu z apoštolů, sv. Ondřeji, je starobylé. Nepochybně zde musel fungovat za klášterní éry. Zda vznikl ještě dříve, nelze odvodit z písemných dokladů, nýbrž jen z typu stavby samé.
Až do roku 1501 patřila celá oblast Chebska včetně Lubů pod Řezenskou diecézi. V 16. století během šíření luterské víry z Německa byla zdejší oblast až do roku 1621 prakticky protestantská. Ve zdejší farnosti to byly nejen Luby s kostelem svatého Ondřeje, ale také ves Kostelní s kostelem svatého Jiljí, který patří spolu s kostelem sv. Ondřeje k vůbec nejstarším v této oblasti.
Do roku 1740 pak byla farnost přičleněna jako filiálka k farnímu obvodu Kámen. V roce 1734 byl kostel sv. Ondřeje barokně přestavěn a v roce 1856 opraven do dnešní podoby.
Matriky jsou vedeny od roku 1659.
Farnost byla v roce 2005 sloučena do jedné farnosti s názvem Římskokatolická farnost Skalná.
Zdroj: Porta fontium a Historie Města Luby
Existence samostatné farnosti: od r. 1322 do r. 2005
Německý název: Frauenreuth
Diecéze: Praha
Vikariát: Cheb
Přibližně r. 1250 uváděna jako plebánie, určitě 1322. Kolem roku 1250 zde stál malý dřevěný kostelík, který byl později v roce 1400 zbořen a nahražen kostelem kamenným.
Postupem času se tímto krajem začalo šířit protestanství, a tak již v roce 1564 zde byl ustanoven evangelický kněz. Po bitvě na Bílé hoře ale zdejší evangelický kněz byl nucen odejít, a tak se stalo dne 15. prosince 1627, následně tento kostel začal pracovat farář z řádu Křižovníků s červenou hvězdou, který sídlil v klášteře v Chlumu sv. Máří. V roce 1631 byla obnovena zdejší farnost. První tragédie potkala tento gotický kostel dne 16. června 1666, kdy do kostelní věže udeřil blesk a strhl střechu kostela.
Bohužel již v roce 1768 byl tento kostel v dezolátním stavu, a tak byl zbořen. Pozdně barokní farní kostel sv. Jiří a sv. Jiljí byl pak na jeho místě vystavěn v letech 1768-1772. Základní kámen kostela byl položen 18. června 1768 a v roce 1772 byla v kostele sloužena první mše. V roce 1929 prošel kostel celkovou renovací a roku 1936 byla opravena střecha kostelní věže. Ve 2. polovině 20. století však přestal být kostel udržován a postupně chátral. V letech 2007-2015 byla provedena rekonstrukce střechy kostela.
Matrika vedeny od roku 1653.
Farnost byla v roce 2005 sloučena do jedné farnosti s názvem Římskokatolická farnost Skalná.
Zdroj: Porta fontium a Památky Karlovarska
V 90. letech na území dnešní skalenské farnosti přesídlilo velké množství Čechů z banátských Karpat (Gernik, Svatá Helena). Jejich vlastní kořeny, jedinečné příběhy a historie jejich usídlování se v západním českém pohraničí zde ještě čekají na zpracování. Než se tak stane, nabízíme alespoň několik odkazů: